Čínský nový rok
Čínský Nový rok, zvaný také Svátek jara, čínsky Chun jie (春节, čchun ťie) je v čínském kalendáři tou nejvýznamnější udalostí v roce. Staří Číňané používali kalendář Lunisolární, který zachycuje jak fáze měsíce, tak pohyby slunce a Nový rok připadá na první den prvního měsíce tohoto kalendáře. Tím pádem je oproti našemu Solárnímu kalendáři pohyblivý a jeho začátek může být od poloviny ledna do poloviny února. Slavnosti s tímto svátkem spojené poté trvají patnáct dní, kdy pak končí Svátkem luceren. Tento Nový rok se neslaví pouze v Číne, ale v průběhu dějin byl rozšířen i do okolních zemí jako: Vietnam, Mongolsko, Japonsko, Korea a další.
Podle legendy žila ve staré Číně příšera Nian (年, nien), která jednou za 12 měsíců sestupovala z hor do lidských obydlí a lidi požírala. Lidé postupem času zjistili, že příšera se bojí hlasitých zvuků a červené barvy. Proto ji začali zahánět ohňostroji a zdobili svá obydlí červenou. A takto se zrodily oslavy Nového roku, pro které je charakteristické hojné používání červené barvy a velké množství ohňostrojů. Tato legenda je patrná také v jazyce. Guo nian (过年, kuo nien), což znamená “slavit Nový rok,” se dá také přeložit jako “zbavit se (příšery) Nian.”
Během svátků se se navštěvují příbuzní a přátelé a pořádají se různé hostiny a posezení. Číňané žijící v zahraničí, proto často jezdí navštívit své rodiny do Číny. Také se na počest nového roku nosí nové oblečení a před začátkem Nového roku se dělá velký úklid celé domácnosti, protože v Číně se věří, že to pomahá odehnat neštěstí. V den Nového roku se koná svatecní rodinná večeře, na které se podávají novoroční pokrmy, které se v různých částech Číny liší. Obecně se jí ryba, protože ryba znázorňuje v čínské kultuře bohatství. A ryba u novoroční večeře má přinést bohatství do nastávajícího roku. V severní Číne se pak jedí tašticky jiaozi (饺子, ťiao-c`) které mají predstavovat štěstí, které se balí do těchto taštiček a pak je snědeno při večeři. Další, a možná i tou nejduležitější tradicí udržovanou po tisíciletí je uctívání předků. Na Nový rok se rodiny vydávají k hrobkám svých předků, aby zde obřadně zapálily vonné tyčinky a předaly předkům oběti. V Číně je přinášení obětí zesnulým vcelku běžnou praxí, která má kořeny již v pradávné kultuře žijící v Číne ve 2. tisíciletí před naším letopočtem. Jako obětiny se přinášejí různé věci, většinou jídlo, pití a napodobeniny peněz ze zlatého papíru, které jsou všechny spáleny v ohni u hrobky předků a tím se dostanou za zesnulým na věčnost. V dnešní době je i v této prastaré tradici patrný pokrok, protože na Taiwanu a ve větších čínských městech je možné zakoupit například papírovou kreditní kartu a tu odeslat zesnulému, aby se i na věčnosti mohl těšit z výdobytků moderní doby. Pokud se rodina během svátků nemůže dostat k hrobce předku osobně, vystaví alespoň tabulku se jménem předka, či jeho fotografii, zapalí u ní vonné tyčinky a přinášíoběti tam (tentokrát však bez zapalování ohně).
S oslavami Nového roku je úzce spojen také čínský zvířetník. Má také 12 symbolů, jako evropský, ale není dělen podle měsíců, nýbrž podle let. Tak vznikají dvanáctileté cykly, v nichž každý rok má přiřazeno určité zvíře. A tím se také lidem přiřazují zvířata podle roku narození.
Tento cyklus zahajuje
Myš (鼠, shu /šu/) pro ty co jsou narozeni v letech: 1924, 1936, 1948, 1960, 1972, 1984 a 1996.
A pokračuje: Buvol (牛, niu /niou/) pro roky 1925, 1937, 1949, 1961, 1973, 1985 a 1997.
Tygr (虎, hu /chu/) pro roky 1926, 1938, 1950, 1962, 1974, 1986 a 1998.
Kralik (兔, tu /tchu/) pro roky 1927, 1939, 1951, 1963, 1975, 1987 a 1999.
Drak (龙, long /lung/) pro roky 1928, 1940, 1952, 1964, 1976, 1988 a 2000.
Had (蛇, she /še/) pro roky 1929, 1941, 1953, 1965, 1977, 1989 a 2001.
Kůň (马, ma) pro roky 1930, 1942, 1954, 1966, 1978, 1990 a 2002.
Ovce (nebo též Koza) (羊, yang /jang/) pro roky 1931, 1943, 1955, 1967, 1979, 1991 a 2003.
Opice (猴, hou /chou/) pro roky 1932, 1944, 1956, 1968, 1980 1992 a 2004.
Kohout (雞, ji /ťi/) pro roky 1933, 1945, 1957, 1969, 1981, 1993 a 2005.
Pes (狗, gou /kou/) pro roky 1934, 1946, 1958, 1970, 1982, 1994 a 2006.
Vepř (猪, zhu /ču/) pro roky 1935, 1947, 1959, 1971, 1983, 1995, a 2007.
Při určování, které zvíře pro Vás připadá v čínském zvířetníku, nezapomínejte na Lunisolární kalendář, který není úplně totožný s naším kalendářem Gregoriánským.
Letošní rok je tedy rok prasete, nebo chcete-li vepře. Vepř je Yinovým (阴, jinovým) symbolem plodnosti a hojnosti, rok vepře by tedy měl být velmi úspěšným rokem po finanční stránce. Také mít děti v roce vepře je považováno za dobrou věc, protože tyto děti budou veselé a čestné. V čínských představách jsou vepři přiřazovány vlastnosti jako laskavost, šlechetnost, citlivost, vstřícnost, smyslnost a štědrost, ale také vznětlivost, požitkářství nebo pesimismus.
Na závěr jen krátká poznámka k psaní čínských názvů. Názvy jsou uváděny ve zjednodušené formě čínských znaků, dále v oficiální čínské transkripci Pinyin a poslední podoba výrazů je ve standartní české transkripci, která je nejpodobnější fonetické podobě slova. V posledním odstavci je použito české koncovky kvůli potřebě skloňování (yin – yinovým).
text sestavil Er Hu (Vašek Vyskočil)