Se Shi-mu v kuchyni
Článek Tamary Filipové o kurzu vaření Jiao-zi ve Wushu Centru.
Ohooo, tak jsme se konečně dočkali! Shi-mu vyslyšela naše dlouhodobé prosby a uspořádala v neděli 10.6. první kurs vaření autentické čínské kuchyně. Na všeobecné přání jsme začali tradičními taštičkami jiao-zi, které jsou již po staletí nedílnou součástí čínské kulturní tradice jako slavnostní jídlo v předvečer lunárního nového roku. Sešli jsme se v poměrně hojném počtu deseti taštičkových nadšenců. Dle instrukcí jsme si sebou přinesli prkénko, mísu, nůž a váleček. Shi-mu nás přivítala konvičkou voňavého čaje a Qin Fei zajímavým povídáním o vzniku a historii taštiček včetně některých legend, které se k nim pojí v souvislosti s oslavou lunárního nového roku.
Poté jsme se po hlavě vrhli do díla. Nejdříve nám byly představeny jednotlivé ingredience a koření, které jsme následně použili při přípravě náplní. Ty byly dvě, jedna z vepřového masa, druhá vegetariánská. Základem bylo jak maso, tak veškerou zeleninu usekat na co nejdrobnější kousky, aby výsledná hmota měla i po smíchání homogenní strukturu.
Potom nám Shi-mu ukázala, jak připravit těsto z mouky a vody tak, aby mělo správnou konzistenci. Protože by se ale mělo nechat odležet nejméně čtyři hodiny, měla pro nás Shi-mu těsto, se kterým jsme nakonec pracovali, připravené předem. A potom přislo na řadu „těstové kung fu“. Shi-mu z části těsta udělala bochánek, který rukama jestě trochu prohnětla, udělala prsty uprostřed dírku a kolem ní těsto dokola vytahovala do kruhu, až průměr válečku měl tu správnou tloušťku. Poté z něj nožem nakrájela stejné kousky, které zmáčkla do kulaté placičky. Pak doznal uplatnění váleček: speciálním „chvatem“ se z těsta rozválela placička do tenka. Po instruktáži (teď už i za pomoci a korekce Shi-fu) jsme se pustili do válení s menším či větším úspěchem všichni.
Následoval další krok, plnění. I zde jsou důležité „triky“, jak postupovat, aby náplň při vaření ve vodě nevyplavala (nakonec se ukázalo, že jsme byli poměrně šikovní, protože žádná taštička nakonec nezůstala prázdná). Překvapilo nás, že i samotné vaření ve vodě má své „vychytávky“. Dávka taštiček se vloží do vařící vody, zamíchá, aby se jednotlivé kusy nepřichytily ke dnu, přikryje poklicí a vaří, dokud všechny nevyplavou. Ale teď pozor! Do vařící vody se přidá sběračka studené vody a znovu se přivede k varu. U taštiček s masovou náplní se tento postup opakuje třikrát, u vegetariánských dvakrát, než se z hrnce vyndají. Bez měření a sledování času jsou tak taštičky včetně náplně perfektně uvařené, ani ne moc, ani málo. Geniální!
A je tu finále, naše vlastnoruční jiao-zi na talíři! Tak ještě omáčka s česnekem a další, výborná „pálivka“ z dílny Shi-fu, hůlky do ruky a hrrr na ně! Konverzace utichla a spokojené mlaskání bylo asi slyšet až na ulici…
Myslím, že jsme si všichni „vařící“ taštičkovou neděli užili a už se těšíme na další!
Tamara Filipová